"Plenér", slovo dosud neznámé partě sedmáků z naší školy. Jdeme kreslit do "plenéru" odpověděl učitel výtvarné výchovy na dotazy dětí, co budeme dnes kreslit? "Vezměte si desky, čtvrtky, polštář pod zadek a hlavně tužky a jdeme k libereckému zámku. Kde to je?" Trochu smutný dotaz od liberečáků. A pak je tam pan učitel zavedl, do zámeckého parku, kde patrně většina byla poprvé. Zde už na sedmáky čekal nelehký úkol - vybrat si vhodný výřez ze zámeckého prostředí pro svou kresbu a zachytit jej tužkou na čtvrtku. Nelehký úkol byl o to těžší, že se žáci museli potýkat s perspektivou, pojmem to dosud neznámým. Ne každý to pochopil, ale vše dohoníme cvičením v dalších hodinách. Za hodinku a půl málokdo stihl nakreslit nejdůležitější části zámku s přilehlým parkem. Proto se kresbě děti věnovaly i v následujících hodinách výtvarné výchovy, s využitím fotografií. To už se snažily vystínovat své kresby tužkou. Každý musel pochopit, že chce-li malíř zachytit věrohodně vybrané objekty v plenéru, musí se kresbě věnovat několik hodin. A to chce výdrž, soustředění, ovládat techniky kresby a chuť kreslit. To vše lze děti učit během výuky výtvarné výchovy.